Chodby ze studní

Zkoumáme staré hrady, zříceniny, pátráme po chodbách...     Doplněno: 17.10.2016

Nejen suché chodby...

Kestřany, Okoř, Jenštejn, Vinoř, Klučov, Chodby ze studní, Zvířetice, Náměšť nad Oslavou,

Zmínil jsem již, že jedním z problémů únikových chodeb, byla voda. Ta spodní i ta, co kapala za krk. Sběrné kanálky pak navozovaly názor, že ta či ona chodba byla jen odvodňovačkou.     Karel

Úniky po vodě

Připomenu chodbu v Telči, které vedly k rybníkům, zajišťovaly obranu města, nebo chodbu v Českém Dubu - k potoku Ještědka. V malém to také můžeme vidět na jedné z tvrzí v Kestřanech a za zmínku stojí šachta a chodba na jihomoravském hradu Holoubek, o které se píše i v encyklopedii o moravských hradech.



Dvojtvrz Kestřany s rozsáhlým podzemím | Foto: Kamil Pokorný

Hrad byl klasickou koncepcí raně gotického typu. Věž, palác, hradba bez branské věže. Jistě pracná byla šachta navazující na chodbu, ústící ven u paty kopce. Přístup byl pouze po žebřících, voda sem mohla být i natlačována, jako tomu bylo na Okoři u Prahy a možnost nepozorovaného úniku je nabíledni. Hrad byl také nejednou dobýván a nakonec odkoupen, aby byl zbořen. Dnes už výzkum nepřichází v úvahu, protože vodní nádrž po vybudování přehrady údolí zaplavila. Měl jsem možnost to povrchně ohledat před napuštěním. Byly tam pouze známky jakési pravděpodobně mladší stavební činnosti z cihel, které však nebyly gotické.



Hrad Okoř s vodním systémem a sklepy | Foto: Kamil Pokorný

Kousek na severním okraji Prahy, se nalézá rybník, rozkládající se mezi pískovci. V jeho jižním svahu, je vstup do tesané chodby, o jejímž stáří a účelu se nic neví. Dá se tam proniknout v neoprenu nebo na nafukovacím člunu. Chodba však po pár metrech mizí pod hladinou. Dozvěděli jsme se před časem z tisku, že rybník bude vypuštěn a pronikli tam. Chodba je však beznadějně zanesena. Takových vstupů je v okolí víc, ale je to vše o pročišťování nebo zaměřování z hora. Spojovat nějak tyto prostory z nedalekým hradem Jenštejnem, by vyžadovalo podrobný výzkum při vědomí, co vše zde za staletí změnila stavební činnost. Přímo v obci pod hradem je nebo tenkrát byl, vstup do sklepení s místností s jezírkem a vyústěním ve studni sousedního statku.



Zatopená chodba rybníkem vedle Jenštejna | Foto: Kamil Pokorný



Chodbovité prostory u Jenštejna | Foto: Kamil Pokorný

V první knize Hrad a chodba tajná, věnuji celou kapitolu severním hradům v Polsku. V rovinaté krajině, kde se nachází hrady vybudované z cihel pro naprostý nedostatek kamenného materiálu, jsou tyto podzemní choboty poměrně snadno odhalitelné, protože vodní příkopy a plochy jsou dnes suché.V křižáckém Malborku je takových spojnic s řekou více. V krajích ploché Anglie, kde vodní příkopy bylo to jediné co hradby a věže chránilo, bylo nutno, se při potřebě hrad touto cestou opustit, v podzemí brodit od samého začátku.

Pozoruhodné jsou chodby na ostrovních nebo přímořských hradech. Naprosto závisely na přílivu a odlivu, který navíc bývá v různých časech. Na fantastický pevnostní klášter Mont saint Michel ve Francii se dostanete člunem, nebo suchou nohou po písečné šíji při odlivu. Z nitra pevnosti vede schodiště až k moři.

Mladičká studentka, které zde o prázdninách provází, trpělivě vysvětlovala, jak čluny a zvědi, mohli po vodě až k prvnímu schodu. Ovšem po přílivu. Nevím už, co jsem lámaně vykládal o tom, že to není možné, když vstup do podzemí je tak vysoko nad hladinou. Mohla si myslet, že nejsem v obraze, když moře nemáme nebo, že jsem pako, které o tom základním jevu nic neví. Vstup do té chodby není z moře vidět za žádných podmínek. Pod klenebním pasem je mříž a uvnitř další dvě spouštěcí. Vše je mazlavé a nelibě to zde páchne po rozkládajících se mořských potvůrkách, které tu uvíznou a rozkládají se.

V opevněných lokalitách všech typů vázaných na vodní plochu sladkovodní i přímořskou v pobaltských zemích, danou zejména strukturami řádových stavebních hutí, chodby nalezneme dodnes. Myšlenka však byla praktikována všeobecně.



Pískovcová chodba ve Vinoři a jiné záhady | Foto: Kamil Pokorný

---

Náš web se nečekaně rozrostl. Nechtěli jsme se pouštět do měst, ale došlo na ně. Byla by to škoda už proto, že tam si stále to podzemí můžem zažít. Vůbec už jsem nechtěl jít do doby hradištní, protože mě to nebere. Popostrčila mne kresba rekonstrukce klučovské utajené chodby vedoucí k nejcennějšímu zdroji celého hradiště, k vodě.

Opevněné hradištní komlexy byly velice jednoduché. Poskytovaly útočiště celému kmenu či rodu a byly též sídly knížecími. Opevnění bylo dřevozemité a mohutné s jednou i více branami. Dokázala se ubránit nájezdům a znepřáteleným sousedům. Jen v rovinaté Anglii nedokázala odolávat agresi Římanů s jejich katapulty, praky a zápalnými střelami. Jít také pod zem nutilo tuto v podstatě primitivní společnost chlad, potřeba skladů a zásobnic. Na nějaké tajnosti nebyly prostředky nebo potřeby. Utajit před útočníky bylo nutno jen vodní zdroje, knížecí poklad a výpadovou bránu. Tak zvané oblíbené výpadní branky u hradů, kde se s oblibou udává možnost napadnout oblehatele zezadu, spíše spadá do hradní latiny, vzhledem k málo početným posádkám. Něco jiného to bylo v lidských mraveništích orientu a právě hradištích starého kontinentu, kde sídlily stovky příslušníků rodin a družin.

Starý nákres klučovské podzemní cesty k vodě je velmi ojedinělý.



Archiv - kniha: Karel Pokorný

---

Tajné chodby ze studní

Údaje o tajných chodbách ze studní nejsou zřídkavé. Už v první knize Hrad a chodba tajná jsem to ironizoval, že už vidím, jak se posel domáhá výstupu ze studny nebo panstvo obtěžkané cennostmi tudy prchá v okovu.
Občas se o té záležitosti zmiňuji při publikování. Ve studnách lze pouhým pohledem do tubusu vidět portály, které zřejmě evokují ty, co o tom pak píší. Jedná se však o přístupy umožňující zkrácený odběr vody ze sklepů při větší rozlehlosti hradů nebo jejich ostřelování. Lze je vidět na Zvířeticích, Děvíně, Frýdštejně, Náměšti, Poděbradech a dalších. Někde jsou přístupné i zevnitř, jako v Jindřichově Hradci nebo Náměšti. Donedávna byla průchozí i chodba z tvrze do studny za obvodem hradby v tvrzi - zámku ve Chvalech v Praze, kde se napojovala na odvodňovací šachtu ze starého ručního pivovaru z 16. století. Silnice se do chodby provalila a ta byla hned zavezena bez dokumentace. Tady je možné úplně všechno.

Kromě riskantní složitosti rychlého úprku studnou, je hlavní argumentační složkou, setrvalé nebezpečí ve vyústění takové chodby, pro možnost průniku pod hrad nebo znehodnocení životně důležitého zdroje v obranném systému.
O průchozí chodbě ze studny hradu v Lupče jsem psal podrobně v knize Odkrytá tajemství podzemních chodeb. Ze všech alternativ, jsem nakonec po opakovaném průzkumu vyhodnotil, že nebyla chodbou únikovou, ale mnohem mladší, pro odběr vody pro sýrárnu, která zde byla v provozu v 18. století. Zajímavý je portál ve studni na hradě v Boskovicích. Vede z něj chodba do skryté utajené cisterny, která je mimo areál a měla být náhradním nebo doplňujícím zdrojem.



Zvířetice - náznak portálu (zaústění) chodby ve studni | Foto: Kamil Pokorný


Náměšť nad Oslavou

Jako bezpočet jiných, byl hrad v Náměšti nad Oslavou přestaven v nehezkou zámeckou stavbu. Podzemí zůstalo původní. Nalézá se zde 38 metrů hluboká studna, která prochází dvěmi patry sklepů.
Horní užší část je kulatá a přechází do podoby čtverhrané. Od okraje studny, lze jasně spatřit portál ústící do podzemí. Vypadá dost tajemně. Sklepení má skladovací prostory tesané ve skále a z jednoho vede chodba až k portálu. Podzemí není běžně dostupné, proto pohled na portál ze shora navodil legendu o vstupu do tajných chodeb.



Náměšť nad Oslavou - zřetelný portál v tubusu studny | Foto: Kamil Pokorný



Náměšť nad Oslavou - v areálu zámku je podzemí více! | Foto: Kamil Pokorný
Více záběrů, ale nekvalitních, mám z našich počátečních průzkumů před mnoha lety na jiném webu: zde a zde.


Příbuzné téma také na našem webu >> Hradní studny