+3490 do 02/16
Hrady a podzemí
Zkoumáme staré hrady, zříceniny, pátráme po chodbách... Doplněno: 21.10.2016
Hradní tajnosti
Zvíkov, Kámen, Pecka,
Osek, Chvalská tvrz, Landštejn, Kosmonosy, Tajné místnosti a skrytá schodiště
Tento titulek sám, čtenáře jistě nabudí. Nebude to o smyšlených pokladech, protože smyšleno o nich, toho bylo dost. Uvedeme jen pár nálezů skutečných. Nebude to o strašidlech, protože už to dnes nebere ani děti. Nebude to o podzemí s tím lesem věčných otázek. Kamil napsal, že nechceme, aby nás dík našim informacím proklínali ti, kteří někde nějakou tu chodbu na pozemku či v objektu mají a spustila se tak lavina pátračů. Jde o pár míst, kam je volný přístup a odborná obec nedala dosud na žádnou místní záhadu odpověď. Karel
Nemilosrdný čas a lidská lhostejnost pohřbívá nejen zbytky hradního zdiva, ale i podzemní prostory. Na straně druhé může nová technika pomoci odhalit zapomenutá nebo neodhalená místa. Mám na mysli radar, který před dvěma lety odkryl na Zvíkově studnu.
Zvíkov
Dík odedávna přitažlivému tématu tajných chodeb, zpopularizovanému navíc operou Bedřicha Smetany Tajemství, další operou Princezna Hyacinta a živené nepřekonatelným dílem Augusta Sedláčka, můžeme nahlédnout do podkladů z 19. století.
Ten v jednom dílu svých Hradů, zámků a tvrzí, popisuje pečlivý a opakovaný průzkum na Zvíkově, odstartovaný sponzorem, pod vlivem obecně rozšířených fantazií. Sám píše: "a ze sklepa vede dál do skály úzká šíje a to bude prý ona tajná chodba, kterou páni nepozorovaně utéci mohli“. Uvádí se, že dalších zapálených nadšenců bylo začátkem 20. století dalších osm. Jeden z nich nazval vstup do chodby dramaticky "příšerným". My jsme ho označili za parádní. Své zklamání pak vyjádřil nad tím, že chodba náhle končí a vyjádřil přesvědčení, že není možné, aby tak náročné dílo nedosáhlo svého cíle, a jedině příští generace jistě najde umně skryté pokračování. Chodba však končí rostlou skálou a rubání bylo pro tvrdost podloží zastaveno.
Chodba má šířku 85 cm, výšku 130 cm a pozvolna se snižuje na 80 cm. Na konci se zvyšuje a končí čelbou. Je to pro mne nostalgickou záležitostí, když jsem tam byl před 55 lety s profesorem Králem a ve snu by mne nenapadlo, že naše skupina v dalším století objeví pomocí georadaru studnu, o které nikdo neměl ani ponětí.
Hrad Zvíkov: Sdružení Agartha s georadarem při průzkumu | Archiv: Kamil Pokorný (Foto: Jesen)
Záhadu chodby na hradě Jasenov, dosud neodhalili ani archeologové. Tato zřícenina se navíc nedávno dočkala toho, po čem volají celé generace jejich milovníků. Byla zbavena náletových dřevin, které zdi trhají doslova před očima. Je zabezpečována statika. Snad do chodby zatím nedali mříž.
Ve východním svahu pod vnější hradbou se nachází vchod do chodby tesané do skály. Dvakrát se mírně lomí a na konci kolmo stoupá. Ve výšce asi dvou metrů končí. Pokud se mělo jednat o podkop, což většina badatelů považuje za nejpravděpodobnější, neušla by tato činnost obráncům, kteří by to znemožnili. Pokud chtěli majitelé hradu zbudovat ústupovou cestu, bylo by to poprvé, že by byla realizována z venku. Kanalizační a odvodňovací štoly vypadají jinak a mají menší rozměry.
V první polovině 16. století, zde majitel hradu Gabriel Drugeth provozoval penězokazeckou dílnu. Tou by bylo možno při prozrazení utéci. Jedná se však pouze o spekulaci. Velmi podobná chodba navazující na tajnou dílnu tohoto typu, se nachází na hradě Kámen v Čechách.
Hrad Kámen: Propad byl vyztužen zkružemi | Foto: Kamil Pokorný
Pecka
Že sebemocnější pevnost by brzy padla bez vodního zdroje je tedy jasné každému. Každý hydrolog nebo geolog zná případy vysychajících pramenů, nebo jejich odklonění vlivem tektonických pohybů.
Tato pohroma potkala kvetoucí šlechtické hradní sídlo Pecka. Ze studny tesané ve skále, zmizela voda doslova ze dne na den. Museli to tenkrát narychlo vyřešit zbudovanými cisternami. Největší záhadou však je, proč byl v šedesátých létech minulého století zakázán průzkum, který měl po stech letech na to najít odpověď. Co mohlo být pro socialistický režim tak závadné, že to bylo zastaveno bez udání důvodu?
Osek
Pod imposantní zříceninou gotické pevnosti, kterou potkal osud většiny našich hradů stojí klášter, který sice stojí, ale jeho podzemí nemá daleko do toho začít se sypat též a vzít při tom sebou i nadzemní část. Jako všude jinde, i zde se mluví o údajné podzemní spojnici mezi oběma objekty. Vzhledem k jejich významu, mohutnosti a krátké vzdálenosti bychom to úplně nevylučovali. Celé dostupné podzemí jsme prozkoumali a pořídili fotodokumentaci.
Nalézají se zde doslova sály s pilíři, jímky s nepřístupnými štolami vedoucími k parkovému rybníku, sesutá schodiště, zazdívky i vstup do chodby vedoucí pod kostel. Ta je vybetonována a po asi dvaceti metrech novodobě zazděna cihlami. Zdejší pan farář patří mezi ty nepřístupné, tak jsme se tam nemohli podívat z druhé strany. Stará podzemní chodba spojující kostel s klášterem to ale bezesporu je.
Osek - podzemí gotického chrámu - J. Hrouda a K. Pokorný před vybetonovanou spojnicí do kostela. | Fotoarchiv: Kamil Pokorný
Chvalská tvrz
O podzemí Chvalské tvrze v Praze, jsem psal několikrát. Naposledy v naší knize Putování po krásách a záhadách jihozápadních Čech. Všechny teorie a pověsti jsou již rozkryty, až na jednu. V poslední větě prvního článku píši, že jedinou možností, kam mohla ústit chodba vedoucí pod silnicí ze štoly bývalého jezuitského pivovaru, je věž kostela. Starého nerudného pana faráře vystřídal mladý duchovní z Polska, který mne tam pustil. V sakristii jsou hned dvě schodiště, o kterých se vůbec nikde nepíše. První se nachází vpravo za těžkými dveřmi a vede vřetenově do pater. Druhé se nalézá šikmo proti němu v hmotě silné zdi. Nad desátým schodem je již zazděné. Stupeň jeho prvního schodu u podlahy dnes přikryté dlažbou, je posazen tak, že je jasné, že sestupovalo hlouběji do podzemí. Směr navazuje na propadlou chodbu, táhnoucí se pod vozovkou do studny, z které pak z nedalekého prastarého ručního pivovaru, který byl v polovině 19. století zrušen, vedla odvodňovací štola k bývalému rybníku. Propadlina byla bez dokumentace a průzkumu, jak je tu zvykem, za několik hodin ihned zavezena.
Fotograf Kamil Pokorný se touto štolou, vedoucí dnes ze soukromé zahrady, do oné studny vydal sám, ověšen technikou a lampami. Vyšplhal po staré trubce do chodby zející ve stěně a zevnitř ji až k závalu vyfotografoval. Bezmocnost je hrozný pocit. Nebýt nezájmu památkářů, kteří však nemuseli být vůbec informováni, mohli jsme se ještě před pár lety dozvědět, zda ta jediná možnost o tom, že chodba vedla do kostelní věže, se potvrzuje.
Chvalská tvrz - štola pokračující odbočkou pod silnici | Foto: Kamil Pokorný
Chvalská tvrz - odvodňovací štola ze zaniklého pivovaru z 16. stol. | Foto: Kamil Pokorný
Chvalská tvrz - zpět odvodňovací štolou k zaniklému pivovaru | Foto: Kamil Pokorný
Chvalská tvrz - novodobější zazdívka zmíněné propadlé chodby | Foto: Kamil Pokorný
Landštejn
Poslední průzkum jednoho z nejstarších pohraničních hradů - Landštejna - obnášející též výsledek náročného prosekávaní betonem, přinesl potěšení i zklamání. Národní památkový ústav Budějovice spolu s dalšími organizacemi provedli v letech 2003 - 2006 archeologický průzkum podzemí, nalézajícího se v pravé části nádvoří. Po vyrubání a vyvezení - na štěstí jen porobetonu, neuvěřitelného množství odpadu, který tam národní podnik Geoindustria v šedesátých letech navezl, byl odkryt unikátní systém odvodňovacích štol, kanálků a přepadových jímek.
Jedině patologický systém mohl takové staré technické dílo nechat bez dokumentace zcela bezdůvodně zničit. Naštěstí se po roce 1990 našli sponzoři a nadšenci, kteří místy zavěšeni na lanech podzemí protesali a pročistili. Bylo o tom natočeno i kvalitní video. Pověstné "tajné" Landštejnské chodby nalezeny však nebyly, a jedinou naději už tak poskytuje dosud neprobádané podzemí na opačné straně nádvoří, kde jsou pod velmi příkrými schody hluboká dvoupatrová sklepení se zasypanou studnou, cisternou a lednicemi.
Landštejn - Karel Pokorný u vchodu do sklepa | Foto: Kamil Pokorný
Landštejn - Odtěžený pórovitý beton odkryl část podzemí pod palácem; dvoupatrové sklepy se studní a cisternou na prvním nádvoří | Foto: Kamil Pokorný
Kosmonosy
V okrese Mladá Boleslav se nalézá renesanční zámeček Kosmonosy, který prošel celou plejádou přestaveb. Odborníky je z hlediska architektonického označován za méně zajímavý. V roce 1583 je zapsán do zemských desek jako tvrz "nově postavená". Je tedy pravděpodobné, že zde stála stará tvrz. Svědčí o tom sklepení, z něhož vychází kamenná chodba s cihlovou valenou klenbou. U vstupu se po několika metrech lomí doleva a posléze doprava. Pozvolna se svažuje k místu bývalé saly terreny (napodobeniny jeskyně). Můžeme pouze spekulovat o tom, zda to byla stará úniková chodba, nebo se přiklonit k názoru, že jde o odvodňovací štolu mladšího data. Dvojí ostré zalomení té velké štoly by znesnadňovalo plynulý odtok vody, jejíž hladina by se ve sklepení určeného ke skladování zvyšovala.
Lze však připustit, že to byla romantizující podzemní cesta do oné umělé jeskyně. Také ale doznívaly ohlasy náboženských a selských válek, kdy byly rabovány neopevněné zámky a potřeba úniku panstva se jevila jako reálná.
Kosmonosy - Vstup do chodby - odvodňovací štoly. J.Hrouda svítí do odbočky, vedoucí do bývalé umělé jeskyně, kde vyúsťovala. | Foto: Kamil Pokorný
Tajné místnosti a skrytá schodiště
Tyto prostory, nejsou o nic méně přitažlivé, než podzemní chodby. Naopak, jsou různorodé, zachovalo se jich více a známé jsou od starého Egypta a antiky vůbec. Skrýt činnost, která má být utajena, přijít a odejít nepozorován.
Můžeme je spatřit na Pernštejně, kde se taková místnost nalézá a okna která ji osvětlují, nejsou zvenku vůbec patrná. Na jiném zámku, jsou okna na zdech namalována s takovou pečlivostí, že nelze poznat, že se jedná o malbu, za kterou se žádná místnost nenalézá. Ta je jinde. Tajná místnost na Karlštejně zbudována v hmotě sedmimetrových zdí, byla pokladnicí. A ta na hradě Houska také. Pokladnice ve Chvalech v Praze, byla z nařízení památkářů při asanaci zazděna z nepochopitelných důvodů. Takové spiklenecké místnosti, měly i vlastní záchody, aby se v dobách náboženských válek či jiných vypjatých situacích nedalo určit, kde se pán nebo velitel právě nachází. Některé takové prostory byly založeny již při stavbách objektů, jiné zbudovány, když si to doba vyžadovala. V takových úkrytech se i měsíce skrývaly osoby, kterým byl poskytnut azyl před nějakým pronásledováním. Vstupy byly skryty za nábytkem, táflováním, průchozími skříněmi, velkými obrazy nebo gobleny, ale o tom jsem psal vícekrát. Také jsem již zmínil spleť chodbiček na hradě Točníku, které byly zbudovány kolem ložnice krále Václava IV, který měl špatné zkušenosti s úklady a pokusy šlechty o atentáty na jeho osobu.
Schodiště, která neměla žádný jiný provozní účel, jsou strmá a při sestupu i nebezpečná. Některá byla odkryta až nedávno, když se o památky začalo pečovat. Celé úseky lze spatřit v podzemí kláštera v Moravském Krumlově, na zámku ve Chvalech v Praze, hradě Bouzově a dalších.
Prošpikovaná schodišti je budova královského zámku ve Versailles ve Francii a rádi je turistům ukazují. Tam ale ve většině případů šlo o tajuplnosti skrytých návštěv pánů a krále, do ložnic a budoirů dam. Takové hnízdo neřesti.